Psáno v Eddách
25. 7. 2007
Trhají ruce, co je přelstili
spoutáni hedvábím
a pro moudrost na jazyku
budou viset třeba tisíc let,
když očí černý stín
prohlíží zkostnatělý svět.
Kradou jablka života
jsou oříšky v drápech sokolích.
kladivem blesku ořou zem
a dívky na koňských křídlech
hledají duše na polích.
K večeři dát si kozlů pár
s úctou čarovný přijmout dar
na spláchnutí medoviny měch
a tajné osudy znát všech
do devíti světů prorůstat
při soumraku bohů pevně stát.
spoutáni hedvábím
a pro moudrost na jazyku
budou viset třeba tisíc let,
když očí černý stín
prohlíží zkostnatělý svět.
Kradou jablka života
jsou oříšky v drápech sokolích.
kladivem blesku ořou zem
a dívky na koňských křídlech
hledají duše na polích.
K večeři dát si kozlů pár
s úctou čarovný přijmout dar
na spláchnutí medoviny měch
a tajné osudy znát všech
do devíti světů prorůstat
při soumraku bohů pevně stát.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
