Beznadějně klišé
21. 2. 2007
Andělé spadlí z nebe
a zrada, která zebe,
západ slunce a červánky,
osamělí, jež klepou na branky.
Milostné dopisy, nikdy neposlané,
slza, co po tvé tváři kane,
kapky krve na bílém polštáři,
měsíc v úplňku, co nocí zazáří.
Žiletkou rozřezané žíly,
mlhavá vzpomínka jen na tu chvíli
číše nedopitého vína
stín na duši, jenž zanechala vina.
Oči do sebe navzájem vpité,
a smutné životy na prázdno žité,
a hlavně láskou jaté srdce,
toť básníku je věčná inspirace.
a zrada, která zebe,
západ slunce a červánky,
osamělí, jež klepou na branky.
Milostné dopisy, nikdy neposlané,
slza, co po tvé tváři kane,
kapky krve na bílém polštáři,
měsíc v úplňku, co nocí zazáří.
Žiletkou rozřezané žíly,
mlhavá vzpomínka jen na tu chvíli
číše nedopitého vína
stín na duši, jenž zanechala vina.
Oči do sebe navzájem vpité,
a smutné životy na prázdno žité,
a hlavně láskou jaté srdce,
toť básníku je věčná inspirace.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
